|
|
"We're here, we're queer, get used to it!" Reprezentace charakteristických problémů LGBTQ komunity v televizní seriálové produkci po roce 2000
SKALÁK, Pavel
Diplomová práce se soustředí na vybrané specifické problémy, se kterými se setkávají LGBTQ osoby (lesby, gayové, bisexuálové, transsexuálové a jiné queer osoby) kvůli své odlišné neheteronormativní sexuální a genderové identitě. Pozornost je věnována konkrétně otázkám diskriminace, stereotypizace, uzavření partnerského svazku (manželství vs registrované partnerství), rodičovství, přisuzované promiskuity a problematiky HIV / AIDS. Autor se na fikční seriálové tvorbě vysílané mezi lety 2000-2021, která se zaobírá queer tématy a obsahuje v hlavních nebo vedlejších rolích LGBTQ postavy, zaměřuje na způsoby zobrazení těchto postav a reflexi vybraných problémů, které kvůli své identitě zažívají. V zahraničních seriálech jako např. Glee, Taková moderní rodinka (Modern Family), Holky za mřížemi (Orange Is the New Black), Pose, Výstřední společnost (Tales of the City), Sexuální výchova (Sex Education), Politik (The Politician), Byl by to hřích (It's a Sin) a v českých seriálech Ulice a MOST! jsou analyzovány způsoby, jakým seriál prezentuje LGBTQ postavy, v jakém diskurzu se o nich hovoří a jaký vliv mohou mít tato zobrazení na většinového heterosexuálního cisgender diváka. V práci je rovněž zpracován přehled nejběžnějších narativních archetypů LGBTQ postav objevujících se v mediální produkci. Ty jsou taktéž doplněny o příklady postav ze seriálů posledních 20 let. Skrze kritickou analýzu vybraných seriálů a jejich recepce se autor práce snaží poukázat na důležitost zobrazování osob s odlišnou sexuální a genderovou identitou a vliv této televizní reprezentace na vytváření názorů a postojů vůči LGBTQ osobám.
|
|
|
Fyziologické a hormonální mechanizmy ovlivňující kvalitu ejakulátu u ptáků
Mojžišová, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Pohlavní výběr je důležitým mechanismem evolučního vývoje. Kromě předkopulačního výběru, kdy většinou samci soupeří o partnerky, existuje ještě pokopulační výběr mezi spermiemi (tzv. kompetice spermií) v případě, že samice kopulují s více samci. I když je většina druhů ptáků sociálně monogamních, značná část z nich je také částečně promiskuitní. U těchto druhů je pokopulační výběr důležitým mechanismem zvyšujícím variabilitu v reprodukční úspěšnosti mezi samci. Kvalita ejakulátu, rozhodující o úspěšnosti samce v kompetici spermií, je určena především koncentrací a celkovým počtem spermií, jejich morfologií a pohyblivostí. Moje bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o hormonálních a fyziologických mechanismech, které mohou ovlivnit kvalitu ejakulátu. Jedná se především o vliv pohlavních a jiných hormonů, fyziologického a oxidativního stresu, vnějších podmínek, antioxidačních mechanismů a složení buněčných membrán spermií. Kromě jejich vlivu na kvalitu ejakulátu na vnitrodruhové úrovni jsou v práci hodnoceny také jejich odlišnosti mezi ptačími druhy, především ve vztahu k různé intenzitě pokopulačního pohlavního výběru.
|
|
|
Postkopulační pohlavní výběr
Kivader, Tomáš ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Tomášek, Oldřich (oponent)
Pohlavní výběr je klíčový evoluční proces, který ovlivňuje míru přenášení alel genů do dalších generací. Dá se rozdělit na prekopulační, ke kterému dochází před samotnou kopulací, a postkopulační, který se odehrává až po kopulaci, resp. po inseminaci. Při pohlavním výběru spolu jednak soupeří jedinci jednoho pohlaví, obvykle samci, o možnost rozmnožovat se, a dále dochází k výběru samců samicemi. Samci a samice mají odlišné priority ohledně svých strategií rozmnožování. Samci upřednostňují kvantitu potomstva, kdežto samice kvalitu. Proto mezi sebou neustále soupeří ve vytváření nových strategií, jak si zvyšovat biologickou zdatnost. Pohlavní výběr tak často vede ke koevoluci mezi samci a samicemi, což má v konečném důsledku vliv na oddělování jednotlivých populací a speciaci neboli vznik nových druhů. Pro vznik postkopulačního pohlavního výběru je potřeba, aby se v populaci daného druhu množilo více samců s jednou samicí. To je v rámci různých párovacích systémů zajištěno promiskuitou nebo mimopárovými kopulacemi. Existují dva základní procesy, díky kterým je postkopulační pohlavní výběr realizován. Jedná se o kompetici spermií a skrytou samičí volbu. Konkrétní mechanismy postkopulačního pohlavního výběru nejsou zatím dopodrobna prozkoumány. Problematické je jednak sledování postkopulačních procesů...
|
|
|
Prodloužená ocasní pera a jejich role v pohlavním výběru ptáků
Záleská, Josefína ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Klvaňová, Alena (oponent)
Prodloužená ocasní a nadocasní pera ptáků jsou brána jako exemplární příklad extravagantních sekundárních pohlavních znaků vzniklých v pohlavním výběru skrze samičí volbu. Tendence samic preferovat samce s co nejvyvinutějšími ornamenty může být vysvětlena pozitivní genetickou korelací mezi preferencí a ornamentem. Alternativně může vyvinutý ornament indikovat dobrou kondici a dědičnou viabilitu samce, a samice tak volbou ornamentovanějšího samce volí "dobré geny" pro své potomky. Pohlavní ornamenty mohou mít řadu negativních efektů na různé aspekty jedincova života, vyvážením těchto nevýhod by měl být zvýšený reprodukční úspěch ornamentovaných samců. Cílem této práce bude shrnout dosavadní poznatky o roli ocasních ornamentů v pohlavním výběru u ptáků, s ohledem na jejich vliv na viabilitu a atraktivitu samce v různých párovacích systémech. Tato práce poskytuje názorný přehled výskytů prodloužených ocasních per u ptáků a souhrn dostupné evidence fitness benefitů spojených s prodlouženými ocasními pery samců. Navzdory velkému zájmu o signalizační funkci ocasních ornamentů ptáků se většina výzkumu soustředí pouze na několik málo modelových druhů, s často neshodnými výsledky ohledně vztahu mezi prodlouženými ocasními pery a samčí aktraktivitou. Klíčová slova Prodloužená ocasní pera, pohlavní výběr,...
|
|
|
Ornamentace a mimopárový úspěch samců: manipulativní studie u lejska bělokrkého (Ficedula albicollis)
Šplíchalová, Petra ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
U sociálně monogamně žijících pěvců se poměrně běžně vyskytují mimopárové paternity, které jsou důsledkem kopulací mimo sociální pár. Některé studie věnující se výskytu mimopárových paternit dokázaly, že samčí sekundární pohlavní znaky jsou asociované s mimopárovým reprodukčním úspěchem samců. Experimentální manipulaci ornamentu a jejímu vlivu na samčí fertilizační úspěch se však věnovalo překvapivě malé množství studií. Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi ornamentací a vnitropárovým a mimopárovým reprodukčním úspěchem a také celkovým reprodukčním úspěchem samců lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) v souvislosti s experimentálním zvětšením a zmenšením čelní bílé skrvny, znaku, který by měl hrát roli při výběru partnera samicí. Dále byla sledována rychlost zahnízdění u manipulovaných jedinců a velikost snůšky samic. Výsledky naznačují, že ornamentace lejsků nemá vliv na samičí výběr partnera (uvedeného jako rychlost párování), reprodukci (velikost snůšky) nebo na úspěch samců v vnitropárových a mimopárových paternitách. Klíčová slova: mimopárové paternity, pohlavní výběr, reprodukční úspěch, lejsek bělokrký
|
|
|
Fyziologické a hormonální mechanizmy ovlivňující kvalitu ejakulátu u ptáků
Mojžišová, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Pohlavní výběr je důležitým mechanismem evolučního vývoje. Kromě předkopulačního výběru, kdy většinou samci soupeří o partnerky, existuje ještě pokopulační výběr mezi spermiemi (tzv. kompetice spermií) v případě, že samice kopulují s více samci. I když je většina druhů ptáků sociálně monogamních, značná část z nich je také částečně promiskuitní. U těchto druhů je pokopulační výběr důležitým mechanismem zvyšujícím variabilitu v reprodukční úspěšnosti mezi samci. Kvalita ejakulátu, rozhodující o úspěšnosti samce v kompetici spermií, je určena především koncentrací a celkovým počtem spermií, jejich morfologií a pohyblivostí. Moje bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o hormonálních a fyziologických mechanismech, které mohou ovlivnit kvalitu ejakulátu. Jedná se především o vliv pohlavních a jiných hormonů, fyziologického a oxidativního stresu, vnějších podmínek, antioxidačních mechanismů a složení buněčných membrán spermií. Kromě jejich vlivu na kvalitu ejakulátu na vnitrodruhové úrovni jsou v práci hodnoceny také jejich odlišnosti mezi ptačími druhy, především ve vztahu k různé intenzitě pokopulačního pohlavního výběru.
|
host ::
RSS.